Jdi na obsah Jdi na menu
 


MUČENKY       / Rod Passiflora /

     Přes svůj nejčastěji tropický původ, jsou mučenky často nenáročné a vděčné rostliny. Mnoho z nich může být přes léto ve větší nádobě na balkonu, nebo zahradě. Řadu druhů lze úspěšně pěstovat na okně, např. Passiflora caerulea patřívala mezi oblíbené květiny našich babiček. Jim však nepřinášla chutné plody, jelikož většinou měly jen jednu rostlinu /je cizosprašná/. Pro pěstování teplomilných druhů je ale zajisté nejvhodnější vytápěná zimní zahrada, nebo skleník.

     V období bujného růstu potřebují mučenky více vody a pravidelné hnojení /Kristalon - plod a květ/. Přitom však je nutno dbát na to, aby voda nestála v kořenech, ale také, aby mučenky nezůstaly zcela vyschlé. Důležitá je také vlhkost vzduchu, mají rády časté rosení. Pokud se týká hnojení, přemíra může způsobit, že rostliny bujně porostou, ale nepokvetou.

     Na podzim, kdy noci začínají být chladné musí být přenosné rostliny přemístěny do zimoviště. Zde budou potřebovat co nejvíce světla, a teplota může být nižší podle druhu však minimálně 7°C až 15°C. Nižší teploty mohou způsobit opadání listů. Zálivku je třeba v zimě omezit, kořenový bal ale nesmí přeschnout.

Pěstování : Mladé rostliny přesazujeme do zeminy s hlinitým, nebo ještě lépe jílovitým podílem zeminy pro udržení vláhy každým rokem. Doporučuje se koncem února seříznout na šest oček a asi za měsíc později přesadit. Starší rostliny se přesazují jednou za dva roky.
Zálivka: V létě při rychlém růstu často a vydatně  zalévat, může být i s květináčem zapuštěna přes léto do země. Mají rády rosení v letních měsících.
V zimě omezit zálivku a umístit při teplotě od  5 - 10 oC. Kořenový bal nesmí vyschnout.

Půdní podmínky: substrát s pH okolo 6 /přídavek rašeliny/
Stanoviště: světlé a vzdušné, může být i na  přímém slunci.. 
Hnojení : během kvetení jednou  týdně hnojit plným hnojivem, jinak nehnojit vůbec
Množení: na jaře postranními řízky se dvěma páry listů v teplé množárně nebo
při 25 oC.
Výsadba: zakořeněné řízky po dvou do silně humózního substrátu s pH okolo 6. Při přesazování pozor na jemné kořeny
Ochrana před škůdci a chorobami : při příliš teplém přezimování vyskyt červců, vlnatek nebo mšic.

     Mučenky kvetou zpravidla až druhým rokem. V případě pěstování v bytě, nebo ještě lépe ve skleníku, doporučuji mučenku, která bude mít cca 2 - 3 metry délky seříznout na délku 1 metru. Probudí se očka a na těchto bočních výhonech už mi mučenka kvetla ( P. caerulea). Pro P. Edulis a P. Alatu je limitní teplota kolem + 8 C. Záleží samozřejmě na tom jak je rostlina stará a v jak chladném prostředí se pěstuje přes zimu. Starší rostliny budou určitě odolnější. Je fakt, že P. caerulea ve skleníku v září citelně zastavuje růst a chystá se na zimu.... ty další vesele rostou a těží ze zbytku tepla co to dá a tak nečekaný výkyv teploty směrem dolů je většinou první a poslední v jejich životě.

     Vliv na kvetení má i zvolená půda. Doporučuje se těžší zemina bez písku, bohatá na živiny...v lehčí půdě  mučenky sice rychleji rostou, ale o to hůře kvetou. Bujný růst některých mučenek lze využít k popnutí venkovních pergol, či balkonů. Mučenku musíme v tomto případě přesadit do nádoby o objemu cca 10 litrů, hojně zalévat.

P. caerulea se může po "zmrzlých" vysadit do volné půdy, kde může být až do prvních mrazíků.

     Na zimu ořezat větve a nádobu s rostlinou umístit ve světlé místnosti o teplotě cca 10 stupňů.  V bytě vyžaduje mučenka především co nejvíce světla /přímo na slunci/, tepla a vláhy. Pěstujeme ji ve větším květináči a necháme ji pnout po opěrné konstrukci /stačí i jen upevněný a natažený provázek od stropu,či napříč oknem/. Snáší v době vegetace i teploty kolem 40 stupňů, pak ovšem musíme dostatečně větrat,aby jsme zajistili proudění vzduchu a samozřejmě dostatek vláhy.
V zimě zálivku omezíme, substrát však nesmí vyschnout .Částečný opad listů přes zimu je přirozeným jevem.Nejvhodnější teplotou je pro přezimování 10 - 15 stupňů, ale jelikož v bytě tuto teplotu asi nedosáhneme, musíme zajistit co nejvíce světla a zalévat nejlépe podmokem /do misky/ .
Jako substrát stačí běžná zahradnická zem, bohatá na živiny a spíše těžší.V lehčích půdách s vyšším podílem písku rostliny sice dobře rostou, ale málo kvetou.
V době plného růstu přihnojujeme jednou za 14 dní.
U  P. edulis stačí pro tvorbu plodů (a výborných) jen jedna rostlina. Ale je potřeba ručně doopylovat. Pokud opylujete bliznu pylem z téhož květu, jsou semena neklíčivá, pokud opylujete dva květy i z téže rostliny navzájem, můžete si ze semen vypěstovat nové mučenky.

Mě se nejvíce osvědčila jako opylovač P. caerulea.

Jinak se mi dostala do ruky kniha o popínavých rostlinách, která uvádí nejen druhy venkovní, ale bytové a přenosné. Z mučenek uvádí autorka jen P. caeruleu a P. racemosu, která se mi jako nějak extra výborně pěstovatelná pro efekt květů nezdá.
Místo toho bych doporučil P. aurantii, P. x violaceu nebo P. citrinu - kvetou do pozdního podzimu a zase začínají brzy na jaře.

Jak dlouho zapouští mučenka kořeny ve vodě?

Odhadem tak měsíc, většinou je mám v průhledných petkách obsahu asi 0,5 l, takže je sleduji a až jsou opravdu dlouhé kořeny přesazuji. V zimě je to ale spíše věcí dlouhodobější, mě se ve vodě začlo dařit zakořeňovat až tak v únoru, do té doby jen hnila voda i rostliny .

Hmyz mučenky sice opyluje, ale většinou nedostatečně,vyčetl jsem to někde v literatuře, že je lepší opylení udělat ručně.Je to určitě jistější.
Na druhou stranu je divné,že v zemích kde jsou mučenkové plantáže spoléhají samozřejmě na hmyz a stačí to. V místech kde jsou plantáže ale není stejný hmyz jako u nás.

Jak opylovat mučenky:

Je to velmi jednoduché. Myslím, že nemusím zdůrazňovat, že k zdárnému opylování potřebujeme 2 cizí rostliny . Opylování v rámci jedné rostliny je k ničemu. Vezmeme si špejli, nebo postačí zápalka a na ní namotáme malý kousek vaty. Pak už jen přenášíme pyl z prašníků jedné rostliny na bliznu druhé rostliny a samozřejmě i naopak, nesmíme ale pyl pomíchat.  Lepší se zvolit 2 zápalky. Vše provádíme velmi jemně. Podle mých zkušeností je nejvhodnější doba pro opylování kolem 18 hodiny, nebo prostě navečer. Ale to platí speciálně pro P. careuleu, pro ostatní mučenky je třeba zkoušet. Třeba  P. edilis je vhodné doopylovat kolem 13 hod /dle zkušenosti ostatních pěstitelů/.  Pyl  musí vyzrát. Samozřejmostí také je to, že květy musí být suché - nesmí na nich být rosa nebo déšť.

 

 

 

P. alata ,  P. Citrinaplod P. edulis  , P. violacea

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Dnes jsem se

Konečně dostal k tomu, abych zdokumentoval něco zajímavého...

Před týdnem se mi na P. caerulee objevily tři plody. Všude se uvádí, že k opylování květů  /a tvorbě plodů/ u této mučenky je třeba dvou cizích jedinců. Protože mi letos na jaře začala kvést jen jedna P. caerulea , jen tak ze cviku jsem jí opyloval jiným květem z téže rostliny. Po odkvetení však všechny opylované květy normálně zaschly a odpadly. Jaké bylo moje překvapení, když jsem před týdnem /25.5.2007/ našel 3 plody. Aktuální foto je ve fotogalerii v sekci mučenky. Uvidíme, jestli dozrají a případně, jestli budou mít semena. Ovšem spíše se domnívám, že semena budou chybět...

Odkaz na vysílání Receptáře prima nápadů o mučenkách:

http://www.iprima.cz/tvarchiframe/video/?video=12291